„Fotografování je moje hobby. I přesto, že své snímky čas od času vystavuji a publikuji, nikdy se pro mne nestalo prací a zůstalo mým životním koníčkem číslo jedna.

Jeho půvab jsem přitom objevil až v roce 2006. Tehdy mi bylo sedmatřicet let a už nějaký čas jsem intenzivně prožíval svou životní vášeň, kterou jsou soutěžní auta a autíčka. Jako spolujezdec jsem dříve jezdil rallye, dlouhou dobu sledoval a prožíval dění v automobilovém sportu, a později objevoval i kouzlo jeho zmenšené podoby – závodů RC modelů. Když jsem se rozhodl tento vzrušující svět fotograficky zdokumentovat, a pořídil si svou první zrcadlovku, záhy jsem poznal, že můj život bude bohatší o další krásnou zálibu. Fotografování jsem od tohoto okamžiku věnoval většinu volného času, a snažil jsem se v něm co nejvíce zdokonalit.

V tu chvíli se ve mně zároveň probudila i touha po dobrodružství a dalekých cestách, která v mé mysli dřímala už od klukovských let. Moje vášně a záliby se rázem začaly přirozeně prolínat a já jsem cítil, že chuť k cestování, láska k motoristickému sportu i nově objevená fotografická vášeň se mohou spojit v jeden celek, který mi nabídne spoustu nových zážitků i pocitů naplnění a euforie. Ještě více jsem si začal užívat atmosféry a napětí automobilových soutěží i závodů RC modelů, a zároveň jsem se rozhodl využívat každé příležitosti k tomu, abych mohl objevovat exotické kouty světa, poznávat tamní přírodu i život a kulturu místních obyvatel.

Další příležitost jak své záliby skloubit v jeden vzrušující celek, jsem o několik let později objevil v pouštním maratonu Rally Dakar. Krajina, jíž vedla trať tohoto (nejen) pouštního maratonu, mi nabídla šanci zachytit soutěžní vozy i motocykly v úžasných kulisách jihoamerické přírody. Od roku 2013 jsem nevynechal žádný z ročníků Dakaru a o sedm let později jsem se vydal fotografovat jeho tvář a atmosféru i do nových končin světa – na Arabský poloostrov.

Od chvíle, kdy jsem propadl fotografické vášni, plyne můj život v duchu jednoduchého algoritmu: Když pocítím touhu fotit, vymyslím další cestu. A když cestuji, fotím. Touha zachytit objektivem nádherné záběry mě žene prostě stále dál a přesto, že ve snaze po dokonalé fotografii často balancuji na hranici nebezpečí, toužím znovu objevovat nová místa a zároveň se vracet tam, odkud jsem si již dříve přivezl spoustu zážitků i vydařených fotografií.

Kamkoliv dorazím, inspiruji se tváří a atmosférou místa, a snažím se je co nejvěrněji zachytit. Fotím věci takové, jaké jsou, a realitu neměním. Chci, aby následné úpravy každého snímku byly jen kosmetické, proto stále cítím motivaci fotit co nejlépe.

Prostřednictvím publikací a výstav pak nabízím pohled na zážitky ze svých cest i ostatním lidem. Zároveň se je snažím inspirovat, aby popustili uzdu fantazii. Není totiž nic hezčího než kráčet za svým velkým snem.”

Ondřej Záruba